Zčeřená hladina,
kalné hluboké vody.
Tolik balastu pluje s proudem!
Tolik listí, větví... nesvobody.

Jen pluj dál s proudem!
S ním se snáz drží tempo i směr,
bodejť by také ne!
Vždyť nemáš na výběr...

S nohama před sebou,
bez možnosti změny,
jen tlumíš nárazy kamenů na dně,
byť by nohy měly být roztříštěny...

Jak dostat se na břeh?
Takhle dál nemůžeš plout.
Jak usměrnit směr?
Když nechceš utonout?

Rukama tápeš jen,
o co se zachytnout?
Někdy je nejlépe
nechat se vytáhnout.

Na břehu potom znovu
pevně nohama stát.
Proud nechat za zády;
cestou novou, svobodnou se dát...

...

("Miluj a dělej, co chceš." - Sv. Augustin)