Od Katolické charismatické konference v Brně už uplynul nějaký čas. Vnímám ji jako jeden z velikých darů a pro mne byla takovým požehnáním a povzbuzením, že až po měsíční prodlevě jsem se dostala k její sumarizaci a tudíž neodolám - musím se podělit o pár postřehů, které jsem tam načerpala. 

Neřest jako nevykoupená ctnost. Pavol Strežo mluvil především o tom, že pokud v nějaké oblasti stále selhávám, pak to není prokletí, ale dar. Všude, kde Bůh totiž rozdává své dary, přichází ďábel, aby kradl. Tudíž tam, kde Bůh zaseje něco dobrého, ďábel vecpává to své (placebo). Jak řekl Pavol Strežo: "Ďábel ví, kam zaútočit, aby zničil tvé povolání..." Má-li tedy někdo například v sobě přirozený pozitivismus, pak jej ďábel systematicky ničí negativními myšlenkami. Má-li někdo v sobě přirozenou vášeň zapalovat srdce druhých pro dobrou věc, pak ďáblovým placebem je žádostivost. Má-li někdo srdce služby, pak jej ďábel pokouší leností atd. Proto je třeba zbytečně se nezaobírat svými pády, ale zaměřit se na to, co je opakem této mé slabosti - poněvadž tam je má síla. A především ve své slabosti hledět k Bohu a hledat sílu u něj - jako například ve filmu Chatrč (song Keep your eyes on me). Nevím-li, co dělat, pak je dobré prosit o Ducha Svatého (viz počátek Bible - na počátku byl chaos, pak přišel Duch Boží a vnesl řád).

Dar můžeme někdy začít vnímat jako prokletí, neseme-li jej sami. Tohle mi utkvělo v hlavě z jedné mše (jo, páni, pamatuju si aj něco ze mše, wau!), kde jeden kněz říkal: "Naše kříže jsou těžké natolik, nakolik je neseme sami." Bůh nám dal každému různé dary, které ale nejsou vždy lehké a mohou přinášet i dost těžkostí, a pokud je neseme sami za sebe, mohou se nám časem začít jevit jako prokletí. Je proto dobré mít na paměti slova sv. Pavla "Vždyť právě když jsem slabý, tehdy jsem silný." (2 Kor 12, 10)

Tohle mi došlo na jedné večerní modlitbě na konferenci a tehdy jsem si uvědomila - "Ty jsi úplně blbá! Co sis jako myslela, že to zvládneš sama??!" Je to fakt mozek odstřeďující pocit, když si otočíte úhel pohledu o 180° a najednou mi ta věc, která mi do té době přišla jako zlý sen, přišla jako ohromný nezasloužený dar, a že jsem tím svým sebeublíženým pocitem prokoučovala hooodně uplně času, který jsem mohla investovat mnohem efektivněji. A tak jsem si řekla - "Oukej, Bože. Já to beru." Víš, nejseš tu totiž pro sebe, Dáško, seš tu pro druhé.

Ano, s těmito těžkostmi, které se s dary nevyhnutelně pojí, se pojí i bolest. Přicházejí mnohé okamžiky těžké nechápačky, kdy jste tak zmatení, že byste se toho nejraději zbavili, ale pak si člověk říká, radši ne moje, ale tvoje ať je to vůle, Bože. Ono totiž jak moc hezky vystihla Matka Tereza: "Pravá láska bolí... Vždy musí bolieť. Musí byť bolestné niekoho milovať, niekoho opustiť. Pre milovaného možno zomrieť. Keď sa ľudia berú, musia sa všetkého vzdať, aby milovali jeden druhého. Matka, ktorá dáva život dieťaťu, veľa trpí. Podobne je to aj v náboženskom živote. Ak chceme patriť Bohu, musíme sa všetkého zriecť. Len tak možno skutočne milovať...

Ano, bolest je něco, čemu by se člověk nejraději vyhnul. Nežijeme ale v dokonalém bezbolestném světě, a tak je poměrně naivní si myslet, že se bolesti vyhneme. Láska jde vždy ruku v ruce s bolestí. Už jen druhý člověk skýtá potenciál pro bolest. Vztahy samy o sobě skýtají potenciál pro bolest. Už jen to, že se druhému člověku otevřu, skýtá potenciál pro bolest. Skýtá ale také obrovský potenciál pro lásku. A tak co teda? Budu se bát? Nebo mám pro strach uděláno? "Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce." (1 Jan 4, 18)

Křesťanství není jednoduché. Jak řekl Pavol Strežo: "Žít křesťanství je tak jednoduché, až je to strašně těžké." Ano, křesťanství klade velké, ale krásné nároky. A může z nás dostat to nejlepší.
Uzavřela bych to brilantní myšlenkou mého drahého patrona, Jana Pavla II.:

"Buďte v případě nutnosti odhodláni jít proti proudu běžných představ a propagovaných hesel! Nelekejte se lásky, která klade na člověka nároky. Tyto nároky, jak se s nimi neustále setkáváte v učení církve, jsou schopné učinit z vaší lásky lásku skutečnou."